:: Přímka ::
 
 autor: Sonic 28.05.2020, 6:42 
 
...o návratech
 
Přímka

Ve štiplavém
všepálícím jasu
ztrácí se to tihé chvění
co života je pramenem
pro neklid
a krásu

Díry v nebi zpěněném
z nichž v proudech prští
temnosnoucí bestie
tě halí pláštěm ze sítí tkaným
a víno mešní octovatí
a dusí v hrdle
hostie

Co tryzna života ti dala
bere si zpět políbení víly
při dalším zapomění
do něhož vrhnuti
jsme se probudili
za sladce světlosnubných
zvuků lyry

A zase dál jsme v učení
v těch nekončících ztezkách
sunoucích nás bolem k vědomí
tam v trnitých a zabahněných
polích, hvozdech
zkroušeného
svědomí

Tahá mě to víc a víc
jak tělo z vln vynořené
vzduch do plic
nezřím světlo
zatím
nic
spoután v stoje chapadly
vlastních krakatic
 
Vytisknuto v systému SASPI.cz