:: Studentem nervozity ::
 
 autor: Láďja 27.01.2021, 13:40 
 
O nervozitě a lásce
 
Nervózní jak strom ve větru
čekající na ten správný poryv
kdy nechá se unášet a ohne své ruce
ruce plné listů k opadání
a ohne se k možnosti podvolení
a nechá se společně s větrem vát
tak přesně tak, tak nervózní
před možností lásky a možností neznalosti
objetím kráse projevit svůj zájem
nechat se unášet a být studentem
učícím se lásku a všeho, co k tomu je třeba
jak líbat a snít, jak milovat a usmívat se
nechat svoji rukou vést do míst
kde i srdce nechá kousek svého já
tak přesně tak, tak moc nervózní.

Když jeden druhého nevidí
neznají svá slova a myšlení
strhávají se touhou a vášněmi
jen myšlenkami, které kazí noc.

Nervózní jak oblak vysoko na nebi
čekající na kousek deště
aby mohl k zemi konečně se podívat
a nechat se unášet a snít
a splynout, splynout s řekou a utíkat
utíkat až na kraj světa
kde potká sám sebe
jak jen čeká, nervózní a nesmělý
na kousíček deště, na kapku, na sen
který splněním utvoří další ze snů
tak, tak přesně nervózní
člověk jež opírá se o zeď
dívá se do očí a čeká
líbá a miluje a strachuje se o ztrátu
strachuje se o zmizení
strachuje se...o srdce.
 
Vytisknuto v systému SASPI.cz