Roky plynou, noc střídá den.
Život je tvrdá realita, né sen.
Jak je těžké se osudu postavit čelem?
Jsou lidé, co je máme rádi, milujeme je a stejně je to málo.
Jsou lidé, co je nemůžeme vystát, někdy až moc.
Když ovšem odejdou z našeho života, tohoto světa,
zanechá to v naších srdcích díru plnou bolesti, smutku a osamění.
Lidé se rodí, lidé umírají.
Chce to ovšem někdy čas, se smířit s osudem,
jaký nám byl přichystán.
Pohledem do zrcadla na sebe sama, vidíme osobu, co pláče,
osobu co ztratila příliš mnoho, která neví, co bude dál.
Jak těžké bude tuhle prázdnotu v srdci vyplnit?
Život je těžký, život není hra
Život není černý ani bílý,
ale přesto, stojí za to ho žít.
Jednoho dne se snad osoba v zrcadle usměje
a bez bolesti v srdci vzpomene na ty, co již nejsou mezi námi.