obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Sen je sůl bez chleba."
Ramón Gómez de la Serna
obr
obr počet přístupů: 2916112 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39836 příspěvků, 5847 autorů a 393429 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Eleanor Rigby ::

Příspěvek je součásti workshopu: Mou múzou hudba jest!
 autor Tomáš P. publikováno: 30.09.2007, 19:10  
Tak na tuhle notu jsem na saspi zatím nebrnkal, snad to bude znít dobře...
Nádherná píseň od Beatles.

(tenhle WS jsem pojal jinak než většina ostatních autorů, alespoň z těch, jejichž příspěvky jsem již četl.
Já se totiž pokusil tu píseň napsat. Napsat její prozaickou verzi a přidat tam něco ze sebe...)
 

Otec McKenzie stál na kněžišti a vzpomínal na posledních několik dní. Byly to opravdu hektické dni, pro něj plné neštěstí a zármutku. V ruce nesměle žmoulal tenký proužek papíru s poznámkami k pohřební řeči a na čele mu vyráželo několik jemných krůpějí potu.
Mluvil tiše, hleděl do prázdných lavic a myšlenkami byl někde úplně jinde.
Vzpomínal.

Znal ji už od dob, kdy v kostele dělal ministranta. S maminkou sedávala pokaždé v první řadě a nebylo neděle, kdy by do kostela nepřišla. Vídal ji tu i během týdne, jak si nesměle prohlížela vitrážová okna či zdobenou kazatelnu.

Slova vycházela z úst jen těžko a ve vyschlém hrdle se zasekávala. Bylo by mu to šlo lépe, kdyby mohl doufat, že kostel je prázdný jen nedopatřením, že třeba parte nedošla na správnou adresu.
Otřel si pot z čela a zahleděl se do poznámek a s námahou začal mluvit.

Vybavil si její hebkou tvář i to, jak postupně chřadla. Rostla, a on, jako o pár let starší chlapec, ji nenápadně pozoroval pokaždé, když ji zahlédl. V kostele se objevovala stále častěji a pokud on věděl, neměla žádné přátele. Nebavila se s jejími vrstevnicemi ani vrstevníky.
Byla by se mohla stát jeptiškou, možná však nechtěla.
A pak přišla první svatba. Tedy jeho první svatba. Oddal svůj první pár a ona u toho byla. Byla to snad jen náhoda, že ona byla poprvé na svatbě zatímco on poprvé oddával, ale určitě to byl jakýsi bod zlomu.
S tou svatbou neměla nic společného, jen, jako v každou volnou chvíli, přišla do kostela. Uviděla svatbu, odejít ji snad připadalo nevhodné a tak se posadila do jedné ze zadních lavic. Pár novomanželů sledovala zasněným, smutným, pohledem. Nakonec se i tiše rozvzlykala.

Zahleděl se dozadu, na místo, kam se tehdy posadila. V koutku oka se zaleskla slza, ale otec McKenzie pokračoval v obřadu. Každý si zaslouží pěkný pohřeb, ať už se na něj přijde podívat lidí sto, nebo jeden…

Svatba tehdy skončila a i když už všichni odešli, ona tam seděla stále. Mladý farář k ní přistoupil, nabídl ji pomoc, ona jen zavrtěla hlavou a začala se modlit. Ještě chvíli u ní stál, lítostivě na ni hleděl a pak odešel.
Když ji po nějaké době zahlédl na další svatbě, nebyl si už tak jistý, že to je náhoda. Začala se na svatbách ukazovat poměrně často a otec McKenzie si už byl jistý, že to náhoda není. Vždy se nakonec rozplakala, nepovšimnuta veselými svatebčany tam seděla, vzlykala a představovala si sebe samu v těch bílých šatech.

Jak tam tak stál, mluvil, vzpomínal, uvědomil si, že se kvůli ní nenávidí. Měl ji pomoct! Měl ji říct, že Bůh pomáhá jen těm, kdo si pomohou sami! Třeba pro ni Hospodin někoho měl, třeba se někdo také tak soužil a čekal na ni. A ona místo hledání sedí v kostele a modlí se. V kostele k bílým šatům nepřijde, to ji měl říct! Ale neřekl. A nyní se za to nenáviděl, byla přece tak nádherná.
Svým způsobem.

Byl už dávno zvyklý vídat ji nejen na mších ale i na svatbách, když se po jedné svatbě vrátil z fary do kostela pro bibli a našel ji, jak klečí na zemi a sbírá rýži rozházenou tam svatebčany.
Stál před oltářem a nezastřeně na ni zíral. Ten pohled mu vzal dech. Uklízela snad? Nebo byla tak chudá? Hladová? Po chvíli si ho všimla a vyděšeně utekla. S ním to ale pohnulo opravdu hodně. Přimělo ho to přemýšlet.
Kolik je vlastně takových, osamělých, lidí? Proč se nenajdou? Proč se nehledají? Jak jim pomoci? A hlavně proč vůbec jsou? Tyhle otázky mu už nikdy nedaly spát.
Trápilo ho i to, že vůbec nevěděl, kdo to je. Znal její jméno. Věděl, že je silně věřící, věděl kolik jí je let, ale neznal ji. I proto pro něj byla důležitá i otázka kdo vlastně všichni ti osamělí lidé jsou?

Cítil, že se ledový pot slévá s horkými slzami. Neměl už sílu pozvednout ruku a oči si protřít. Jen tam stál, šeptal slova posledního rozloučení a žmoulal papírek s poznámkami.

Byl to on, kdo ji našel.
Od doby, kdy ji zemřela matka neměla nic kromě kostela a svateb. Vlastní svatbu však měla jen ve snech. Tam ale byla zajisté krásná. Sněhově bílé šaty, krásný bohatý princ a zástupy gratulantů…
Jen ve snech…
Ve skutečnosti jen sbírala rýži...

Mluvil, ani si nevšiml, že poznámky vyklouzly z jeho dlaně, mluvil, točila se mu hlava, mluvil, byl stejně bílý jako ona, mluvil. Stále mluvil. Dávno sice ztratil hlas, ani to mu však nezabránilo aby mluvil.

Před pár dny se otec McKenzie zase po svatebním obřadu vrátil, aby ji viděl, jako po každé svatbě, sbírat rýži. Na tom pohledu bylo něco neskutečného. Něco nepochopitelného. Něco smutného a mnoho zoufalého. Proč tu rýži jen pokaždé sbírala? Ale tentokrát ji nesbírala. Seděla pořád v jedné ze zadních lavic, oči měla zasněně zavřené, ruce složené v klíně a slzy uvízlé v utrápených ďolíčcích bělostných tváří.

„Osamělých lidí je mnoho,“ končil otec svou řeč. „tato krásná duše byla jednou z nich. Snila o svém princi na bílém koni, modlila se za něj, nikdy se však nevydala jej hledat. Čekala na něj v lavicích tohoto kostela. Nikdy se tu neobjevil.
Byla tak mladá na smrt, přestože věk pro lásku ztratila již dávno. Nikdo si nesmí namlouvat, že zemřela poklidnou smrtí. Ve své smrti se trápila stejně jako v celém svém životě. Tak jako každý osamělý člověk. Proto nikdo nesmí zůstat sám. Proto by nikdo neměl zůstat osamělý, tak, jak zůstala ona.“
Vzal kalíšek s rýží, přistoupil k otevřené rakvi a položil jej dovnitř. „Sbírala jsi rýži, byl to pro tebe kousek nesplněného snu, kousek toho jediného, po čem jsi v životě toužila. Tady máš svou vzpomínku na svatbu. Svůj symbol svatby. Věřím, že na nebi budeš šťastnější, věřím, že tam na tebe nějaký princ čeká.
Miluji vás, slečno Eleonor…“


 celkové hodnocení autora: 97.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 8 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.1 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 18 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 57 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Weichtier 02.10.2007, 14:00:24 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Weichtier ze dne 02.10.2007, 7:58:03

   Není zač, jenom na to 'výrazně' bych si příště dal větší pozor, mrška utíká....:-D
 ze dne 02.10.2007, 14:02:20  
   Tomáš P.: Probůh! To jsem snad ani nemoh napsat!!! :-O
Díky moc, zrovna tohle by se mi stávat fakt nemělo! :D
 Weichtier 02.10.2007, 7:58:03 Odpovědět 
   Tak. Přečetl jsem si text písně, pustil instrumentální verzi v podání klávesového mága Ricka Wakemana a jdu na tebe:-)
Musím ocenit, jak dobře jsi převedl a zapracoval text písně do svého díla. Máš tam vše, co je v Eleanor, a navíc jsi to velmi pěkně rozvedl a některé věci podtrhl. Oslovilo mne to, asi i proto, že se ze mě pomalu stává sentimentální kočkopako. :-D
Moc nechápu Alanovy výtky. Víc srdce? No...
Občas ti tam chybí nějaká čárka, no, ale co, jsme lidi, že jo? Tedy většina z nás...:-)
Takže jehnička.
W.
 ze dne 02.10.2007, 13:58:42  
   Tomáš P.: Děkuji, snažil jsem se zakomponovat tam každý verš, který mě vírazně zaujal.
A tak už můžu jen znovu poděkovat. ; )
 Bilkis 02.10.2007, 7:34:18 Odpovědět 
   Písničku sice neznám, ale to není rozhodující... Příběh je krásný, jemně plyne a dokážu si ho velmi dobře představit před sebou... Jako bych tam byla! Dávam Jedna :)
 ze dne 02.10.2007, 13:51:39  
   Tomáš P.: Děkuji! Bál jsem se, aby to nepůsobilo trochu útržkovitě, ale snad se doopravdy povedlo! Díky moc!
 Wavik 01.10.2007, 20:40:13 Odpovědět 
   Jako fanatického Beatlesáka mě oslovil už jen ten název. Kdyby tohle Lennon s McCarnteym viděli, tak by zůstali zírat (tak nejdřív by jim to někdo musel přeložit). Ten smutek, co je v té melodii a slovech písničky, potažmo ve filmu, kde hraje, tys vystihl slovy. Výborný námět, ještě lepší zpracování.
 ze dne 01.10.2007, 21:13:28  
   Tomáš P.: Nojo, kéž by ještě Lennon (ať už na tohle, nebo na cokoliv jiného) mohl někdy na něco zůstat zírat... : /
Potěšil jsi mne nejen komentářem a známkou, ale i svou láskou k jedné skvělé kapele!
A tak děkuji a děkuji a děkuji a děkuji a ... ; )
 Alan de la Pont 01.10.2007, 19:51:26 Odpovědět 
   Při čtení mi přišlo, že je to takové moc uměle roztažené a jsou tam tzv. "nudné pasáže". Ani řečnické otázky se mi moc nelíbily - tváří se trochu triviálně.

Celková myšlenka se mi docela líbila, ale nic neočekávaného a převratného se nestalo... Trošku je to monotóní.
Příště bych při úloze vypravěčské použil víc srdce a dal kousek z něho i na papír. (obrazně řečeno) Dávám dvojku.
 ze dne 01.10.2007, 21:09:55  
   Tomáš P.: Doufal jsem, že jsem toho srdce kousek na papír dal.
Co se "nudných pasáží" týče, nevím. Možná tu písničku neznáš, ale napsat na to thriler nabitý dějem není možné, podle mého názoru. Každý to může cítit jinak, stejně jako tohle dílko.
Pro mě má nejen ta písnička ale i tenhle text jistou dávku poezie a lyriky, pro mě to není jen próza. Někdo našel, jiný ne. Tak to je a já s tím jsem srovnaný.

I tak mnohokrát děkuji za přečtení, názor i rady. : )
 Imperial Angel 01.10.2007, 19:07:15 Odpovědět 
   Smutná slova prokreslená samotou, nenaplněnou touhou, která doslova dýchá ze všech stran. Nadechuje se v opojení nářku, svírá ve svém náručí ty, co se nikdy neodvážili...
 ze dne 01.10.2007, 20:52:18  
   Tomáš P.: Děkuji : )
Děkuji-děkuji-děkuji
 Šíma 30.09.2007, 20:21:25 Odpovědět 
   Podíval jsem se na video (na odkazu na YouTube), opravdu je tato píseň hezká a smutná zároveň, něco jsem z textu pochytil, přestože moje angličtina je již tak trochu zanesená prachem! ;-)
 ze dne 30.09.2007, 20:33:01  
   Tomáš P.: No, když do googleu zadáš /eleanor rigby lyrics/, vyplivne ti to dlooouhou řadu odkazů na ten text. Z papíru se překládá lépe, ale do ničeho tě netlačím. ; )
 Ekyelka 30.09.2007, 20:16:37 Odpovědět 
   Já ji poslouchám, co jsem viděla název tvého textu :) a známka snad mluví za vše... Díky!
 ze dne 30.09.2007, 20:31:26  
   Tomáš P.: Oh... samozřejmě. : )

Výběr písně byl pro mě náročný, Beatles je moje až druhá nejoblíbenější kapela ( :D ), jenže na Rolling Stones se mi nic vymyslet nepodařilo, ve všech textech, kterými jsem se zaobíral, bylo mnoho... nejspíš lyriky, kterou jsem JÁ zpracovat nedokázal.

O to více mě ale těší, že se Eleanor líbí, děkuju mnohokrát. A ještě vícekrát...
 Šíma 30.09.2007, 19:23:25 Odpovědět 
   Hezký příběh! Je tak hluboký a lidský. Na jedné straně stojí ona (dívka, která se jen dívá na štěstí jiných, ale sama jej za celý život neokusí) a na druhé straně on (kněz, který se stará o své ovečky). Líbilo se mi to, ačkoliv je tato povídka vlastně o smutku, ztracených nadějích a nespravedlnosti života!
 ze dne 30.09.2007, 20:13:13  
   Tomáš P.: Ano! Přesně takhle to mělo působit, přesně tak, jak ta píseň působí na mne... Děkuju ti, Šímo, děkuju! Smím ti tu píseň doporučit k poslechu? Je opravdu krásná, tady je odkaz na úrevek ze Žluté Ponorky, kde se ta píseň vyskytuje:
http://www.youtube.com/watch?v=boc7rnhkLAk

Znovu děkuju, teď mám skvělou náladu! : )
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
YellowSkye
(29.7.2022, 08:38)
IndigovaRuze
(24.7.2022, 09:11)
Bath
(14.7.2022, 15:52)
Personal Mastery
(8.7.2022, 13:20)
obr
obr obr obr
obr
(S)prostoduché ...
Roman Manoch
Démoní Lord Zem...
Sirnis
Paranoia
PavelKastl
obr
obr obr obr
obr

Třída Speciál
Dědek
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr