obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska neotáčí světem."
F. Jones
obr
obr počet přístupů: 2915693 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39806 příspěvků, 5809 autorů a 392469 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Zlatovláska ::

Příspěvek je součásti workshopu: Kroky
 autor Mab publikováno: 16.11.2008, 0:37  
Vesele ťapkat a šlapkat, hoši!
Úsměv a mávat!!

(Madagaskar)
 

Jako pokaždé, když jsem měla depku, léčila jsem se i dneska horkou sprchou a následovným zhltáním čehokoliv sladkého, co mi přišlo pod ruku. Večer mě čekalo vystoupení, na kterém jsem nechtěla být přítomna ani omylem. Nad načatým balíčkem arašídů v medu jsem přemítala, zda-li by byly následky mé sabotáže hodně dalekosáhlé. Při vzpomínce na náš rodinný trojúhelníček, který měl dnes večer sedět v hledišti v plné sestavě, jsem došla k závěru, že se z toho jen tak nevyvleču.

„Baletka je něžné stvoření, štíhlá víla, čarokrásná tanečnice. Baletka není prase, co se zrochtá při první příležitosti.“
První větu nám Jindřich opakoval při každé hodině, když nám coby nevinným dívenkám lámal útlé údy do těch nejnemožnějších úhlů. Druhou větu připojil o mnoho let později, s nepříčetným výrazem ve tváři, v onom kritickém okamžiku, kdy si na soustředění v mírném alkoholovém opojení spletl dveře a vešel k nám. Něžná stvoření si totiž tenkrát rovněž užívala alkoholových radovánek a sladkých hříchů, a podle mého názoru po Jindřichově každodenním teroru – zaslouženě, což si ale on tak nějak nemyslel.

Já jsem ale nebyla baletka. Já jsem byla prase. Vůbec mi to nevadilo a ani omylem by mě nenapadlo cítit se méněcenně vedle těch načančaných primabalerín, co nám vodili ukazovat do hodin coby motivaci k tvrdé dřině. Na balet jsem chodila z donucení. Jelikož jsem byla jedináček, otec se na mě docela vyřádil a v roli jeho rozkošné princezničky jsem měla excelovat se vším všudy. Matka si myslela, že „tatínek má přece pravdu, Jarmilko!“, a tak mě třikrát týdně doprovázela na tréninky a po hodině a půl vyčerpávajícího mučení v zrcadlových sálech mě odváděla zase domů.
Od vytvoření teorie o praseti a baletce uplynul nějaký ten čas a já jsem zjistila, že milý Jindra skutečně věděl, o čem mluví. Teda aspoň, co se týkalo těch vepřových záležitostí. Pravý důvod toho, proč mě maminka vodila s takovým nasazením do hodin baletu i v mém pokročilejším věku, byl její poměr s mým nenáviděným tanečním mistrem. Ne, že bych kvůli tomu pociťovala nějakou morální tíhu, byla jsem dítko moderní doby a chápala jsem, že změna je život. Problém spočíval jinde. I přes léta dřiny se nikomu nepodařilo vykřesat ze mě víc talentu než z vrby mlátičky. Ale osud byl skutečně nelidsky krutý a tak naprosto ignoroval mou snahu dřevnatět a vysloužit si svou neschopností návrh na ukončení základního uměleckého vzdělání. Byla jsem obsazována do hlavních rolí, hostovala jsem v každém zahraničním vystoupení, neměla jsem chvíli klidu. Jindřich se skutečně činil, maminka nadšeně tleskala a tatínek byl pyšný na svou holčičku.

Nenáviděla jsem svou baletní kariéru a moje ubulený vrstevnice nenáviděly mě. Jediná spřízněná duše, v jejíž přítomnost při tortuře v sálu jsem mohla doufat, byla Soňa. Ta pro změnu nenáviděla balet, ve kterém jí „podporovala“ babička, a Jindřicha, pro jeho nejapný poznámky o propnutých nohách. Ujala se mě jako vyvrhele, přesně tak, jak to zapadalo do jejího satanistickýho stylu. Utěšovala mě i tentokrát, když jsem údajně díky svému kouzlu plavých vlasů získala roli Zlatovlásky v představení „Zlatovláska“. Dokonce mi nabídla, že by uskutečnila něco jako woodoo-pokus na Jindřicha, ať prý doma nahrabu nějaký ty jeho vlasy nebo chlupy z máminý postele. To jsem nakonec neudělala, protože bych tím svou matku připravila o její nejosudovější lásku (i když se ten utajovaný vztah prozatím jevil být nejosudovější mě, nebohé baletce obětované její vlastní kariéře), ale byla jsem jí vděčná za podporu.

V šatně jsem se rychle ušněrovala do toho nemožnýho kostýmu, natáhla si piškoty a naposledy jsem pohledem zabloudila k Jiříkovi. Malý vyjukaný kluk, očividně rovněž oběť. Ještě štěstí, že Jindřich při vytváření choreografie mírnil svou fantazii a nezakomponoval nám tam zvedačky či jiný kontaktní šílenosti. Taková tyranie malých dětí! „Začal už vůbec mutovat?“ napadlo mě škodolibě. Radši jsem se omezila na další dlouhý povzdech.
„Co hekáš?“ Soňa, jediný skutečně upřímný člen mého fanklubu, se vynořila zpoza závěsu.
„Ani nevíš, jak ráda bych si to s tebou vyměnila. Proč já nemůžu hrát velkou hnusnou zelenou rybu, co loví prstýnek?“
„Já bych s tebou teda ale fakt neměnila. Vždyť víš, že to ani nejde. Jsi nejkrásnější členka skupiny a máš ty nejzářivější zlaté vlasy.“
Chytila jsem jednu z nemožně třpytivých kudrn na mojí paruce, protáhla jí dlaní a se smíchem jsem musela souhlasit. Postavila jsem se směrem k výlezu na podium a zhluboka jsem se nadechla.
„Tak, jde se na to!“ Dozavázala jsem si skákací botky a naposledy jsem se obrátila na Soňu.
„Soničko moje milovaná, prosím, zabij mě!“ zaprosila jsem úpěnlivě.
„To dáš, to dáš! Nic horšího už tě potkat nemůže. Satan s tebou,“ zavýskla a popostrčila mě.
„Ani snad radši ne, hele,“ šeptla jsem už spíš pro jen sebe.
Opona se rozhrnula a já se snažila nemyslet na můj posudek k příjmačkám na konzervatoř, který ležel v kanceláři na Jindřichově stole.


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 8 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.1 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 25 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 50 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 skraloup 12.07.2009, 13:46:29 Odpovědět 
   bavil jsem se....já sice do baletu nechodil, ale zase jsem sedm let trpěl chozením do akordeonu - byl to děs....:-)
jak tam na začátku bylo slovo sabotáž, tak jsem čekal, že jeviště na konci přinejmenším vzplane....trošku mi vadilo, že zůstalo celé...snad příště....:-))
že občas chybí čárka je fuk......
 MC_Kejml 05.06.2009, 23:50:07 Odpovědět 
   Tak.

Lehká ironie potěší, člověk se zasměje a o to jde. Téma takové všední nevšední, každý byl jednou v roli takové Zlatovlásky a o co jde, už si to tak moc nepamatuje - nebo jo, ale s přirozeným nadhledem se na to kouká poměrně zvesela :)
Taky jsem si vzpomněl na Jindru Hese, se kterým jsem měl čest minulý rok. Checht.

Trochu se bily dva rychlé alkoholy za sebou a sem tam nějaká čárka, ale to je drobek.

1
 Tuax 29.11.2008, 4:34:58 Odpovědět 
   Zdravím.
Když jsem při zadání tématu přemýšlel, jak bych pojal téma kroky, tak první co mě napadlo byl "balet". Takže jsem rád, že se toho někdo ujal.

Ze samotného vyprávění čiší hodně emocí, které jsou spojeny s hlavní hrdinkou a jejími postoji, jejími náhledy na okolí. Je vidět, že vše silně prožívá, hodně věcí si uvědomuje. Je poměrně jasně dán najevo její názor na činnost, kterou dělá sobě navzdory. A finální momentka se Soňou, to uvádí do poklidnějších hladin, ubírá tomu na vážnosti, mírně odlehčuje tíhu celého vyprávění.

Tedy všiml jsem si i nějakých těch chybek, ale to už bylo zmíněno, tak musí postačit jen popis mých dojmů. Líbilo. :)
 ze dne 29.11.2008, 21:19:37  
   Mab: Děkuju za tak obsáhlý komentář. Máš pravdu, emoce tam jsou, ale myslím, že to patří ke každému pořádnému dílu...
Chyby mi klidně piš kdykoliv, ráda na nich zapracuju ;)
A prostě... jsem ráda, že se ti to líbilo=)
 LauraKošinová 24.11.2008, 7:56:28 Odpovědět 
   Líbilo. Svěže, vtipně napsané. Dávám za jedna.:-)
 ze dne 24.11.2008, 11:13:04  
   Mab: Děkuju=)
 Leontius 22.11.2008, 20:47:35 Odpovědět 
   Líbilo, ačkoliv se zřejmě nejedná omůj šálek čaje :-). Budu tedy usuzovat na kompozici. Líbily se mi prostředky, které využívaš a taky jak postupně odhaluješ jednotlivé aspekty života hrdinky. Teda osobně bych tako život nechtěl, to bych se spolehl i na toho Satana :-D 1
 ze dne 24.11.2008, 11:14:07  
   Mab: Děkuju... jsem ráda za tak příznivé hodnocení, i když tě tématika nenadchla... =)
 VanillaSky 17.11.2008, 18:26:33 Odpovědět 
   Niekedy je aj otázka či musíme robiť vždy to čo nechceme. Či sa z toho nedá niekedy vyvliecť a v prípade baletky ktorá o balet zjavne moc nestojí sa vzbúriť a ísť si za svojim vlastným snom...
 Šíma 16.11.2008, 21:47:09 Odpovědět 
   ...Satan s tebou! ;-)))

Ale teď poněkud vážněji... Že by šlo o takové chození do baletního kroužku z čistého donucení? Ale na konci jde o přihlášku na konzervatoř... No, v životě patrně nejde vše tak, jak bychom sami chtěli a není zbytí! Může za to Osud, nebo někdo jiný?

Motiv kroků tam asi patrně bude... Nejen kroky při "baletění", ale také kroky v životě (a učení se baletkou). Zbývá jen otázka: Povedlo se, nebo ne? Stejně jak netuším, jak to dopadlo s Tvou hrdinkou, dumám nad tím, jak dopadl Tvůj text... Jedna až Dvě?

No, tak jsem Tvou "Zlatovlásku" přelouskal ještě jednou a zjistil jsem, že se mi líbí (včetně dialogů), takže je to za Jedna! ;-))) Nejsou "piškoty" takové ty botky na balet? Osobně znám jen piškoty ze sáčku, které rád mlsám k přeslazené kávě... Takže patrně budu za chvíli jen takový šíma "kulička", který nebude kráčet, nýbrž se jen koulet! Baletu zdar!!! ;-)))
 ze dne 16.11.2008, 23:45:56  
   Mab: Šíma kulička=))) Vim, že už jsi dospělej, ale přesto musíš být šťastné dítě, uplně to z tebe čiší, fakt že jo=) Jo, piškoty jsou ty vyvazovací boty na balet, co se v nich dá stát na propnutých špičkách=)
Mám radost z té jedničky od tebe, děkuju.
ps: Co se týče toho baletu, tak většinou než se člověk přihlási na konzervatoř, chodí na balet do nějaké soukromé školy. To je právě tento případ;)
 FeBs 16.11.2008, 21:13:14 Odpovědět 
   Moc zajímavé, pobavilo:-)
Na závěr tvého příběhu bych dodala už jen mé oblíbené: "Neuděláš nic" ;-)
 ze dne 16.11.2008, 23:57:14  
   Mab: To jsem ráda... ;)
 Matylda Kratinová 16.11.2008, 16:59:30 Odpovědět 
   Chudák holka, z rodičovských představ se těžko vyvléká... a když přičtu maminčinu motivaci, bude muset vymyslet něco hodně rafinovaného.
Jako čtenář jsem to přelétla jedním dechem, problém jsem neměla. Jako rýpal bych souhlasila s Charlotte Cole, celková stylizace do promluvy dívenky je přesvědčivá, težko bychom od ní místo trefného popisu stavu věcí čekali hlubokomyslné úvahy o nesmrtelnosti brouka.
 ze dne 16.11.2008, 17:50:15  
   Mab: Ahoj Matyldo, děkuju za komentář. Ono se tak všeobecně špatně vyvlíká z jakýchkoli představ...
 Charlotte Cole 16.11.2008, 12:42:13 Odpovědět 
   Ahoj, Mab. Musím říci... líbilo. Bylo to povedené zachycení kousku života jedné baletky... 1.

---
<následovný> -> následným

<hltáním> -> zhltnutím

<Jindřicha, pro jeho nejapný> -> vyndala bych čárku a slovíčko "nejapný" bych převedla na "nejapné"

<nemožnýho> -> nemožného (nevim... prostě mi ten hovorové tvary nějak v textu vadí...)

<šeptla jsem už spíš pro jen sebe.> -> "šeptla jsem spíš už jen pro sebe"

<příjmačkám> -> "přijímačkám"
 ze dne 16.11.2008, 17:46:20  
   Mab: Kouličko, děkuju!
Dík, žes mi vypsala přesně, co ti nesedlo. Ty hovorový (hovorové=)) výrazy tam mám schválně, myslim, že by to jinak v takovém kontextu znělo moc pravítkovatě (=ztuhle a škrobeně). Souhlasím s tebou ale úplně ohledně té "špitací" věty. Tvůj přepis zní přirozeněji.

A "příjmačky"? Zlozvykové slovo, stejně tak jako moje "vyjímečně" a "výjimečně" ... prostě to tak zní.... Což samozřejmě z mluvnického hlediska vůbec není argument=)
 Rockwood 16.11.2008, 11:42:44 Odpovědět 
   Ahoj.

No tak můj názor už znáš. Mě se to líbí, i přes to, že já rád překvapivé pointy. A nevidím důvod proč bych ti nemohl nedat jedničku :)
 ze dne 16.11.2008, 17:36:54  
   Mab: Taky ten důvod nevidim, takže mi jí klidně dej=))
 Povídkář 16.11.2008, 9:14:55 Odpovědět 
   Hezký:) Poznal jsem v tom tvůj styl, výrazy a prostě všecko:) Jednička;)
 ze dne 16.11.2008, 17:34:42  
   Mab: Poznávám tě, Jasná!!! =))
Děkuju, Luky.
 čuk 16.11.2008, 7:39:29 Odpovědět 
   Docela hezky napsaná, kroky jsou tam skryty, ale zase jen náznakově a nedominantně. Už jsem zvolil přísný metr na hlavní roli kroků a tak dávám paušalně dvojku, pokud někdo téma kroků pořádně nerozvede. Tím se ze mne stává alibista.
 ze dne 16.11.2008, 17:24:04  
   Mab: Dvojka je dost dobrá. Takže, vážně díky. Hlavně je príma, že nám nastiňuješ systém svého hodnocení=))
 Weichtier 09.11.2008, 21:50:15 Odpovědět 
   Ahoj, Mab,
tvůj příspěvek do WS je dobrý. Zadání jsi dodržela, jak rozsah, tak téma a omezení. K formální stránce mám vlastně jen jednu technickou připomínku, totiž, že první a poslední odstavec by bývalo bylo vhodné mírně oddělit, hvězdičky nebo jen větší mezera. Je určitě jasné, proč.
Text působí semknutě, pointa sice není třeskutá, spíš prostupuje celým textem, než by vyplula na povrch až v závěru. Téma - balet - je dobře vybráno a zpracováno, tím vším prostupují konsekvence či mikrotémata pro tebe tak typická (ano, Freud by měl radost, ale každý prostě píšeme, jak musíme).
Celkově je tento styl psaní pro tebe zřejmě to pravé, působí to dosti přirozeně a jen chloupek chybí k naprosté uvěřitelnosti, která u tvých někdy stylizovaných (nechci napsat pubertálních, to bys mě neměla ráda)textů není úplná. Tohle ti prostě sedlo a já jsem jako čtenář i redaktor spokojen:-)

W.
 ze dne 16.11.2008, 17:32:28  
   Mab: Dík.
Ty odstavce, no jo. Třeba příště, byla to rychlovka=) Jsem ráda, že jsi spokojen.
Freud se může jít bodnout, některý věci už tak prostě jsou.
A vlastně, on sám už ani není=))
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Emmajackson2711#
(23.10.2020, 08:22)
Filion
(14.10.2020, 22:49)
Koala
(14.10.2020, 20:43)
Barbuch S. D.
(14.10.2020, 07:48)
obr
obr obr obr
obr
Zaslouží si naš...
Rory
Spoločne to zvl...
Gardenboy
Splynutí
Pithon
obr
obr obr obr
obr

Slečny
Jeroným Večer
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr