obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Znovu milovat znamená, že se srdce vysmívá rozumu."
Théodore de Banville
obr
obr počet přístupů: 2915544 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39810 příspěvků, 5772 autorů a 391770 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Temné struny ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Cesta ze Tmy
 autor Sonic publikováno: 06.03.2012, 14:01  
K odrazu ke hladině musíme nejdřív klesnout ke dnu...jen nesmí být moc hluboko.
 

Temné struny

Výboje bílého atmosférického světla
vnitřní integrita se rozpadá
rozpojené synapse mozkové kafilérie
vichřice se plazí po rozpáleném těle
v hluboké chladivé noci
následuje pád do lůna páchnoucí propasti
a pak její dno
a pak další
ještě děsivější cesta
začíná

Vzdálené hlasy, podvědomě tušené
vřeští jak tlupa zlých skřetů
smějí se, leč nemluví
snad rozumí jen
sami sobě
Zastavil jsi v husté smetanové tmě
nic nevidíš a vše tu piští, řve
škrábe a naříká

A tam, ve středu toho hrůzného pekla
se naráz vlídné světlo rozsvítí
až éterická dívka vzejde z něj
jak jen teď mohla přijít radost?!
mazlí se s tebou, hladí tě
laská rty
a když tě nakonec zlomí
nevládneš si
miluješ ji a musíš mít
miláčka
poslední oheň ve tmě
na konci světa
tam ústy vstoupí do tebe, parazit
počne tě žrát zevnitř zaživa
a ostřím svých drápů řeže
do srdce zas a znova
a jsi zas zpátky ve tmě
skončit to nemá, jenom trvat

Další cesta ráno přichází
za šarlatového rozbřesku
podivné zatuchlý pelech našel sis
dva opilé centauřany
vidíš skrze oční sliz
skoro všemu rozumíš už

nonstop, kde se vše točí v bludném kole
a trosky tady padnou na zem
a ani tam nejsou zcela dole

unikáš prvním ranním vrakem
zbytečně, jen přejedeš svůj cíl
tak zase se vracíš
jen abys zaspal znovu, ještě dýl
další procitnutí přichází
promněš oči a rozlepíš je
jsi zas zpět
na odstavné koleji
a opět slyšíš ty důvěrné známé skřeky
jak z propasti tě volají


Z toho místa zkrátka není úniku
je to tak prosté
svazky a vlákna cest sbíhají se zde
chlast, nenávist k sobě, ospalky
a temně rudé ranní zvratky
je ti z toho všeho zle

katarze a přání nevědomí
svírající stěny z umakartu
sahají ti ke krku jak had
nevíš jestli vystoupit a utíkat
hledat cestu odtud pryč
či osudu nevyhnutelného konce
se poddat snad
duší stár a opuštěný
tělem však stále ještě mlád

tvé palivo i potenciál
se zcela vyčerpal
nádory bolesti v tobě bují
městem si táhneš kusy sebe
po ránu ulicemi jdeš
dál a dál

tvou zkřehlou mršinu
najdou za čas kdesi v poli
těžko dřív by tě hledal někdo
a kdo pak to zhnilé tělo pozná?
a koho to zabolí?
skutečně zabolí?
vepsané známky v kůži máš
že trpět musels
ať už za cokoli..

A tak tanec větrných vírů
obalil tě spadaným barvitým podzimem
mračna krkavců zastiňují slunce
v posledním stahu schoulil ses do klubka
a bezvládně pad na vlhkou zem
mrtvolo jednorožce


 celkové hodnocení autora: 97.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 16 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Sonic 06.03.2012, 19:54:11 Odpovědět 
   Díky Čuku za tvé postřehy. K tomu jednorožci mohu snad říci jen to, že pro mě při strstiplné cestě touto básní na její konec představoval symbol něčeho prastarého, mystického a čistého, co jen marně hledám v naší "realitě". Přes jeho skon, je tu příslib, že i tak při konci utrpení, se najde cosi čistého v každém z nás.
 čuk 06.03.2012, 14:00:21 Odpovědět 
   Rozpad integrity v současném technickém světě (viz přehršel nečeských slov) a pak vír, kterému lze propadnout. Podvědomí, ke kterému je klíčem dívka, co se mění, a bahno se rozvíří v ďábelský rytmus dekadence až k morbidu. Vzestup vzhůru je otřesně apokalyptický ( i když mrtvole jednorožce příliš nerozumím). Téma nehodnotím, avšak mnoho přebujnělé pravdy je v této alegorii či metafoře, a ono chrlení pak vede ke známce jedna.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
TheaK
(16.5.2020, 11:57)
Ka
(11.5.2020, 21:51)
BukBird
(3.5.2020, 22:07)
Kakofonie Osudu
(2.5.2020, 20:00)
obr
obr obr obr
obr
Uroboros sedum
kilgoretraut
Sharome 20.
Amemmaita
Ostrov samoty
Straba
obr
obr obr obr
obr

Štěstíčko v pyžamu
Radher
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr