|

|
:: Na SASPI.cz je právě 39507 příspěvků, 5743 autorů a 390396 komentářů :: on-line: 4 ::
|
 |
:: MOSTY jsou vzdálený jak tvoje rty ::
Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Slitiny
Čorny |
publikováno: 18.04.2013, 7:12
|
Možná je v tom první láska a možná tak trochu lesk časů, který byly lepší už jen proto, že si je skoro nepamatuju :-) |
|
|
|
Bydlí tam na rohu
v bílým domě bez záclon,
a kolem chodí spousta lidí.
Někdy sedává na okně
slunce jí barví kůži,
a vypadá, že spí.
Posledním stenem,
když zapomene, že končí den,
zavře se do ticha.
Loudám se kolem a hledám
alespoň odraz ve skle,
vlasy co nadzdvihne vítr.
Jedině mráz, když stáhne oponu
sotva tuším jestli se dívá,
jak ledová královna.
Představuju si co jí řeknu
až zavolám do oken stud,
a ona otevře oči.
Usměje se a bude mlčet
do košů u patníku,
ve slovech ulice.
Chtěl bych tam stát
a ještě dneska snad napořád,
doufat, že promluví.
Tak jako tenkrát ta paní
v bílým domě na rohu,
když věšela záclony.
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
96.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
hodnotilo celkem autorů: 5 |
komentovat příspěvek
|
|
autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
počet komentářů: 14 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
počet shlédnutí od publikace: 25 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
|
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|