obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Znovu milovat znamená, že se srdce vysmívá rozumu."
Théodore de Banville
obr
obr počet přístupů: 2915369 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39501 příspěvků, 5742 autorů a 390372 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Gi 2 ::

 autor Liesko_vec publikováno: 20.07.2014, 12:05  
Pokračování Ghi, ale změnila jsem jí jméno.
 

O květen později …

(Dále se schválně podíváme do kraje pod stopkami pampelišek, řebříčků a trav, abychom se dověděli, co se děje v tragédií bytosti jménem Gi. )

Znovu byl příjemný slunečný den. Přes listy a květy problikávalo světlo planety a kolem to bzučelo rutinně spomaleným rytmem. Včelka bzuš. Kobylka všump. Mravenci driditi.
Nebyla to její planeta, a přece Gi v křeči seděla před svým papírovým domečkem s očima kolem a kolem. Drolila zubami plíseň štverající se ji po rtech do úst.
Co je tohle za planetu? , trápila se. Vystrašená, samotná, opuštěná.
Počkat, ne, není sama, vždyť má společnost - dravou Tefir. I když - samotná Gi to sice ví, ale ostatní neznalí jejího jazyka a její historie by teď obě spatřili jako jednu. Plíseň již obrostla naprosto všechno - domeček i Gi, a stali se jedním organismem.
Kde je Helix? , smutkem zvraštila víčka.

Tak v jahodovém sadu pod vůní pomerančovníků stonala v černé noci cizí věc, cizí cosi, cizí zlo, ustrašená mimozemšťanka - malá Gi.
“Nic nové pod sluncem, co? Strašlivá tragédie, de-pre-se neopouštějí tvou strašlivě nešťatnou existenci,  viď, milá Gi?”, najednou se z trav vynořil Helix.  “Gi.”
Nenadechla se a vystřelila radostí k němu.
“Moje malá… Mám tě tolik rád.”, přivinul si ji jak to šlo. Gi jakby se bála, dotkla se jen palcem jeho palce a tisla vytrvalou sílou. Zamlžilo se ji před očima a strnula. Palce, palce, palce a nic víc. V tom horizontu vin a za zemí, sunulo se vědomí. V dolech a norách tmy razilo sebe - nízké sebevědomí. Za hranicí sadu jahodího, kde ti dva snili labutí písně, shorem nad prales za nimi, zvedl se z hlíny velký stín a žhavými nohami mařil kořeny pařezů. Mluvil mutivními citoslovci, jako Gi, a byl stejné rasy - Zlý.

Teď to jen začíná. Cirkulární vesmíry a opakování. Náběh ohně a šťav, bílá zář, stavějí stabilitu na nestabilním chaosu; z dálky ne - z dálky neexistuje náhoda. Tak zlo vyraší z pravidelného chaosu v místech, kde nejsou rovnice. Poslyšte … ššš …
Trvám na tom, že Gi i její spanilá plíseň jsou zvuky, ne věci, nejsou hmatatelné, a že Helix, blázen, objímá ve své starobylé samotě holé vize. Jeho úsměv, jeho tykadla - vše ztraceno v pravdě.
Gi není, Helixi. Je mrtvá, hlemýždi. Mrtvá jako to co ti odpadává z nehtů, jako padlý vlas.
Malá Gi, malá Simindze. Jedna planeta na to vše nestačí a stín dál a dál bere.
Viď.


 celkové hodnocení autora: 93.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 10 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 20.07.2014, 12:04:20 Odpovědět 
   Zdravím.

Musel jsem se mrknout na předchozí část, abych byl alespoň malinko v obraze, jen jedním očkem. Toto povídání by si zasloužilo zanimovat nějakým výborným týmem (kupříkladu z Japonska nebo Francie). Na první pohled je to vyprávění milé a hravé, avšak při druhém pohledu se oním krásnem prolíná i zlo (stejně jako je zlo součástí i našeho světa, není ani ten tvůj neposkvrněný).

Celkově se mi text (i v rámci pokračování) zdá být takovým náčrtem a určitě (kupříkladu i v detailech) by se z něj dalo vytřískat více, ale toto je již v rámci tvého autorského záměru... Po stránce gramatické a typografické: pozor na nadbytečné mezery v textu (nevypadá to dobře) a také nadbytečné čárky (ať už jde o přímou či nepřímou řeč). Našla by se i práce šotků překlepníčků, ale koho ti prevíti netrápí - snad pomůže kontrola pravopisu.

Co mi padlo do oka:
============

-- Co je tohle za planetu? , trápila se. -- Co je tohle za planetu? trápila se.

-- Kde je Helix? , smutkem zvraštila víčka. -- Kde je Helix? Smutkem svraštila víčka.

-- “Nic nové pod sluncem, co? Strašlivá tragédie, de-pre-se neopouštějí tvou strašlivě nešťatnou existenci, viď, milá Gi?”, najednou se z trav vynořil Helix. -- “Nic nové pod sluncem, co? Strašlivá tragédie, de-pre-se neopouštějí tvou strašlivě nešťastnou existenci, viď, milá Gi?” najednou se z trav vynořil Helix.

Hezký den a múzám zdar.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Antonio
(25.11.2019, 23:53)
Albína Alba
(25.11.2019, 01:02)
Amy
(23.11.2019, 22:43)
Avenger
(23.11.2019, 19:38)
obr
obr obr obr
obr
Posel smrti V: ...
Lukaskon
Cena odvahy - 2...
Anne Leyyd
Konvolut nepubl...
alder
obr
obr obr obr
obr

Ovulační blues
Ester Lajlá
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr