Někomu je k pláči
jiným bývá k smíchu
Honíme se za úspěchem
zlatem cinkajícím měchem
ze zadu tučný týl
na prsou hrdopýchu
přidáváme do ohně
který dohasíná
to voňavé
oč okradli jsme horu
A jen kdo prohrál myslí na pokoru
Jsou li naše činy
naše je i vina
Chceme zůstat nad věcí
rozhodnuti udržet svůj krok
s ostatními běžci pro úrok
z ptačího zpěvu
zavřeného do klecí
Jenže pak budíme se ze spaní
zpoceni dovnitř
strachem k svítání