obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Je jen jediné štěstí v životě: milovat a být milován."
George Sandová
obr
obr počet přístupů: 2915697 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39814 příspěvků, 5810 autorů a 392510 komentářů :: on-line: 3 ::
obr

:: Zůstaň.. ::

 autor Diedre publikováno: 20.12.2006, 4:51  
 

"Zůstaň!" Zazněl výkřik do tmy a já se posadila na posteli. Pramínek potu mi stékal po spánku a já si náhle uvědomila, že jsem sama. Zdál se mi sen.
Sen o minulosti. Chtěla bych se vrátit v čase. Nic bych neměnila.. Závidím té dívce, kterou jsem byla - co ji teprve čeká. Zároveň bych ji chtěla varovat.
Přeč čím?
Bolestí, bezmocí, opuštěností. Chtěla bych ji připravit na tvrdou realitu zlomeného srdce. Na bezesné noci, které bude trávit vzpomínkami a myšlenkami typu "kdyby...". Před tím, co právě prožívám já..
Občas se probudím a mívám stejný pocit jako ona.. Že je tam někde někdo, komu na mě záleží, kdo na mne myslí. Někdo, kdo mne má rád se všemi mými chybami, mými vrtochy a mými náladami. Někdo, koho miluji a kdo miluje mne. Někdo, kvůli komu má cenu vstát ráno z vyhřáté postele a vydat se, s úsměvem na rtech, do nevlídného počasí tam venku. Pak mi ale dojde, že mi je zakázáno na něj myslet tímhle způsobem. Už jsme jen "přátelé" a tak to má zůstat.
Je zvláštní, jak může pouhý úsměv vyvolat různé reakce - štěstí a naopak.. rve mne na kusy, že ten úsměv už nepatří jenom mě..
Chtěla bych ho unést ze svých snů, zamknout do tajné místnosti a klíč schovat ve svém srdci. Opět pocítit bezpečí pevného objetí a vidět lásku v očích, která se už ale dávno vytratila z pohledu..
Místo toho tu sedím, sama, plná bolesti a zároveň prázdná.. Jedinou společností jsou mi vzpomínky a slzami smáčený polštář. Prázdné místo vedle mne křičí němým hlasem a já ulehám zpět. Usínám spánkem těch, kteří ztratili smysl života..


 celkové hodnocení autora: 92.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 5 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 6 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 26 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Martianno 29.01.2007, 16:09:42 Odpovědět 
   Jéé :) Ja taky obcas mluvim se svym ja v minulosti nebo v budoucnosti :) Nejsem blázen !! Hurá !!
 Mandelinka 29.01.2007, 14:30:04 Odpovědět 
   Opravdu se mi to líbilo... Ráno vztávám ze stejného důvodu... 1
 Peťan 29.01.2007, 11:29:06 Odpovědět 
   Velice mě to oslovilo. 3koda, že je to kraťoučký úsek, ale i tak mě dokázal vtáhnout do děje a dát mi kretičkou pointu.
Dokonce mě to dovedlo k tomu, že jsou si představil i sám sebe v tvé situaci.
Po slohové stránce nevidím téměř žádné nedostatky.
Máš za 1.
 Jojo 21.12.2006, 19:15:36 Odpovědět 
   Víš co mi to hrozně připomíná?Ouplně totálně můj "život", to co teď prožívám,takže si mslím,že je to napsané velice dobrým stylem a díky tomu se do toho hodně lidí dokáže vžít a prostě si to představit sám na sobě!!Cítím to úplně stejně a dokonce mi to připomíná jednu kapitolu v mém deníčku,který si píšu už docela dlouho a sem ráda,že sem si to přečetla,protože mi to fakt něco dalo. Hezký to je,dávám za jedna :o)
 čuk 20.12.2006, 12:27:33 Odpovědět 
   ta retrospektiva je tam dobrá, takové mírné odtažení od postavy a knofrontace současnosti a přítomnosti. POvažuji to za pravdivý pocit, zřejmě prožitý, a dost vyvážený, kde jen prosté metafory a vyjádření nevadí. Škoda, že je to jen krátký výsek a teb dialog dvou: přítomné a té minulé mohl být ještě výraznější, a kdybys přidala ještě do dialogu tu budoucí, to už by nebyla jen imprese chvíle, ale filozofie a možná, že by se z toho mohla stát i povídka, resp trochu širší útvar s pointou (třeba vzdoru) Trochu přihmuřuju oko, ale dávám 1
 amazonit 20.12.2006, 4:51:32 Odpovědět 
   možná nebudou čtenáři souhlasit s mým hodnocením, ale napíšu, že tento ,,minipopis" zlomeného srdce mi přijde dobrý, lepší, než jsem většinou zvyklá čítávat...má to nápad tím, jak se jakoby vracíš do minulosti a díváš se ,,jejíma" očima, ale ty současné již nic takového nevidí....
jen pozor na mě/mně
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
marker.publishers
(27.10.2020, 20:24)
Emmajackson2711#
(23.10.2020, 08:22)
Filion
(14.10.2020, 22:49)
Koala
(14.10.2020, 20:43)
obr
obr obr obr
obr
Lidský trest (ú...
empe
Prsten osudu (1...
Filip Vávra
Tajemství živlů...
Lucie Braunová
obr
obr obr obr
obr

Poslouchám ticho myšlenek...
dita k.
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr