| Napsáno během mé večerní cesty vlakem ze školy. Slovo jako *kolejdrap* pravděpodobně neexistuje, ale tak... nic kloudnějšího jsem nezplodil. |
| |
|
|
Rezavá kůže práchnivý na dešti,
když zapíjí lihem na moje neštěstí.
Kamenný posip dupe tak do nohou.
Děravé boty s louží nic nezmohou.
Na spreji po mé zdi protéká divný smrad.
Špinavý celý je železný kolejdrap.
Na dráze během tmy usínám po ránu,
k večeru to samé jen v tmavším šafránu.
Stále chci doufat v lepší dny,
jež zastíní tyhle mé šedivé sny.
Všdyť někdy i silá je... trhat a ničit!
Však později naděje přestává klíčit.
Tak si tu dál hučím svoje dny do piva.
Pořád a pořád. Konce to nemívá.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
80.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 0 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 0.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 1 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 9 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
